Mulčování kůrou nebo štěpky má v zásadě tři hlavní využití:
a) eliminace růstu nežádoucího plevele v zahradách a parcích,
jednak ve větších místech hůře přístupných zahradní
mechanizací a dále v menších místech osázených
jednotlivými solitéry, které nám však neposkytnou
svým další růstem celoplošné pokrytí okolní "holé zeminy"
náchylné k zamoření plevelem.
b) zabránění nadměrnému odpařování zemní vláhy u svrchního
kořenového systému rostlin.
c) -Úsporu el.energie a pohoných hmot (sekačka, křovinořez).
-Úsporu za herbicidní přípravky.
-Úsporu času vynaloženém k likvidaci plevele.
1) Zakládání mulčoviště
Při prvotním zakládání mulčovaného místa, je vhodné toto
místo poněkud snížit oproti okolnímu stávajícímu terénu.
Dosáhneme tímto větší možnosti navrstvení kůry (štěpků)
a tím se větší mírou vyhneme následné možnosti nech-
těného odkrytí textilie, (viz níže) či zeminy vespod mulče.
Při kvalitním mulčování, s úspěchem používáme pod mulč
tzv. netkanou textilii nejlépe černé barvy, která nám propustí
zálivku ke kořenům, avšak znásobí nám zábranu proti
růstu plevele.
U mulčovaných míst osázených rostlinami je třeba čas
od času pamatovat na jejich lehké přihnojování,
neboť mulčem nezabraňujeme jen růstu nechtěného
plevele, ale i v přírodě zaběhlému koloběhu rozkladu
organických látek (listí, plevel) a jejich následnému
využití kořenovým systémem rostlin v mulčovišti.
2) Spotřeba kůry a štěpků
Na mulčovací místo jde jednoduše množství kůry
spočítat: Jako kvalitní zamulčování považujeme vrstvu
kůry 6-8 cetimetrů kůry - změříme zhruba velikost
mulčovaného místa na m2 a vydělíme požadovanou
výšku kůry z m3.
PŘÍKLAD: 1m3 kůry tedy výška m3 je 100 cm
7cm požadovaná vrstva kůry.
100 : 7 = cca 14 m2 pokrytých vrstvou výšky 7 cm.
Ze zkušenosti je ideální navrstvit opravdu větší vrstvu
(10-15 cm) a to i v případě použití textilie. Kůra se
během let slehává a rozpadá a nemusíme s odstupem
času, domulčovávat stejná místa z důvodu minulé
"úspory".
3) Jakosti kůry
Kvalita kůry může být značně rozdílná, mnozí ze
zákazníků se již setkali s "mulčovací kůrou" v podobě
jakési rašeliny smíchané s černým popelem,
zpravidla nabízenou nadnárodními řetězci za výhodnou
cenu za 70-80 l. pytel.
Trvanlivost takovéto hmoty je však v porovnání
s klasickou čerstvou nemletou kůrou krátká.
Zanedlouho se z ní stává normální - více kyselá zemina,
která vyžaduje další zamulčování v krátké době od
první realizace.
Slovní obraty jako "paření", "chemické ošetření"
slouží pouze k navození dojmu složitých operací
s čistě přírodní hmotou, která nepotřebuje žádné
takovéto "úpravy". Žádný dřevokazný hmyz
se neživí přirozenou ochranou stromů (kůrou).
V "nejhorším" :-) případě můžeme následující rok
po založení mulčoviště očekávat s velkou pravděpodobností
pěknou úrodu výtečných, mykology ceněných SMRŽů!
Nedrcená -zvláště velká- čerstvá kůra se po
založení mulčoviště zpočátku jeví neesteticky,
stav se ovšem velmi zlepší po promytí kůry
deštěm a splavením drobných částeček dospod kůry.
Následně nastává vysychání vrchní kůry a následnému
dlouhodobému rozpadání na menší kousky.
Kůra začne vypadat nejlépe cca 1 měsíc po realizaci.
Vložená investice do TRVANLIVÉHO mulče se navrací v podobě
ušetřeného času na eliminaci plevele, trávy. Dále v podobě
ušetřených pohoných hmot do sekaček a křovinořezů a času s
nimi stráveného.
